Haraway, Donna (1944) | RPM č. 9

Bioložka, historička vědy a feministka Donna Haraway se narodila v roce 1944 v Denveru. Její teoretický a publikační záběr se dotýká široké škály oborů, mezi nimiž jsou kulturální studia, gender studia, politologie, primatologie, literatura, filosofie či informační vědy. Vystudovala zoologii, filosofii a angličtinu na Colorado College, doktorát pak získala v Yale roku 1972. Působila mimo jiné na Havajské univerzitě a marylandské Univerzitě Johna Hopkinse, v současnosti vyučuje na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz.
Haraway se ve svém silně interdisciplinárním díle zaměřuje na to, jak metafory, které věda využívá, jemně determinují systémy moci kontroly nad světem. Identifikovala sociální a kulturní pohyb organické, industriální společnosti v polymorfní informační systém, který ve svém díle ukazuje jako série transformací, jež restrukturují sítě moci vytvořené politikou vědy a technologie.
V polovině osmdesátých let dvacátého století Haraway proslula především jako autorka feministické vize o propojení člověka a technologie v identitě kyborga. (Kyborg – angl. cyborg – je zkrácenina výrazu kybernetický organismus, jedná se o hybrid stroje a živého organismu, blíže viz Macek 2003.) Koncept kyborga Haraway tvořivě rozvinula ve svém Manifestu kyborgů, jenž poprvé vyšel v Socialist Review v roce 1985. (Do češtiny jej z větší části přeložila Jolana Navrátilová; viz Haraway 2002.)
Hravým, originálním jazykem, navíc s dávkou ironie, kriticky namířené proti esencialismu tělesné a sociální identity, hovoří Harawayová o tělesnosti a identitě ve spojitosti s přeměnou diskurzů a paradigmat na konci dvacátého století. Upozorňuje na proměnlivost kategorií obecně pokládaných za přirozené–esenciální. Pohlaví/gender, rasa nebo sociální třída nemohou mít podle Harawayové jednotný princip v době, kdy jsme “chimérami, teoretizovanými a vykonstruovanými hybridy stroje a organismu; v krátkosti, jsme kyborgy” (Harawayová, 2002).
Kyborg je pro Harawayovou metaforou odporu vůči závaznosti pohlavní/genderové dichotomie i proti totalitě kategorií určujících identitu obecně. Harawayové kyborg v identitě vzniklé propojením těla a jeho technologických či biotechnologických extenzí narušuje pohlavní dualismus a další “dané” kategorie. Haraway nachází v identitě kyborga, narušující opozici ženství a mužství přítomností technologických prvků, východisko z nepřekonatelného napětí mezi rody.
Autorka kombinuje téma kyborga a osobní genderové identity s krizí genderového dualismu a – jak uvádí Jakub Macek – obrací se proti tomu, co jiná feministická autorka, Sandra Hardingová, nazývá genderovým univerzem. Macek v Rané kyberkultuře cituje Hardingovou, podle níž je svět strukturovaný ve shodě se symbolickým genderovým schématem, které patří k nejsilnějším a nejstarším formám symbolické organizace lidského světa – v rámci genderových významů byly konstruovány historicky specifické rasové, třídní a kulturní instituce a významy (Harding 1986, cit. dle Macek 2004). Hardingová o Harawayové a jejím vztahu k zásadním otázkám o schopnosti feminismu nacházet nové, objektivnější odpovědi než předchozí kritické směry, píše: “Harawayová je skeptická, že feministická teorie ... může poskytnout odpovědi. Její otázky vypovídají o stále problematické rozpolcenosti feministických úvah o vědě” (tamtéž).
Harawayová ve svém “ironickém snu”, jak Manifest kyborgů sama chápe, hovoří o záměrném rozbití a posunu diskurzivních hranic a o vytyčování hranic nových – kyborg je vždy hybridním stvořením a překračování mezí, za něž bude ochoten nést zodpovědnost, znamená “užitečné fúze i nebezpečné možnosti... Kyborg je stvořením v post-genderovém světě; nemusí se zahazovat s bisexualitou, pre-oidipálními symboly, neodcizenou prací či dalšími svody organické celistvosti v konečném uplatnění síly všech částí ve větším celku. Kyborg je naprosto oddán částečnosti, ironii a perverznosti” (Harawayová, 2002: 53). V identitě kyborga dochází ke smazání a relativizaci hranic, kyborg je přechodnou kategorii mezi mužským a ženským, přirozeným a umělým/artificiálním, autentickým a neautentickým; slovy Jolany Navrátilové: “...v případě lidské pohlavní/genderové identity je kyborg odmítnutím jednoho extrému genderové duality” (Navrátilová 2002).
Kyborg je ovšem také politickým plánem. Jak uvádí Navrátilová, Harawayové politika kyborgů nehovoří o emancipaci – je politikou osobní volby a zodpovědnosti. Namísto emancipace podle domnělého vzoru muže či snahy o rozvíjení též domněle specificky ženských vlastností Harawayová vybízí ženy (a tím, při zpochybňování pevných dualit, i muže) k uznání své propojenosti s technologií, k vytváření se v post-genderovém světě (Navrátilová 2002).
Ve své další tvorbě (The Promises of Monsters: A Regenerative Politics for Inappropriate/d Others) se Harawayová kriticky vyjadřuje ke genetickému inženýrství i způsobům, jimiž biotechnologie konstruuje lidské tělo.
 

Zuzana Kobíková
 

Literatura:
Haraway, Donna. 1991. „A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century.“ Pp.149–181 in Simians, Cyborgs and Women: The Reinvention of Nature. New York: Routledge.
Haraway, Donna. 2002. „Manifest kyborgů: Věda, technologie a socialistický feminismus ke konci dvacátého století.“ Pp. 51–58 in Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity – Sociální studia 7. Ed. by Barša, Pavel. Přeložila Navrátilová, Jolana: Brno: FSS MU.
Macek, Jakub. 2003. „Heslář: Kyborg.“ Pp. 37–38 in Revue pro média 05 (čtvrtletní tematická příloha Hosta). Brno: Host.
Macek, Jakub. 2004. Raná kyberkultura. (Diplomová práce.) Brno: FSS MU.
Navrátilová, Jolana. 2002. „Donna Haraway a útok na jednotu bez různosti.“ Pp. 59–66 in Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity – Sociální studia 7. Ed. by Barša, Pavel. Brno: FSS MU.
 

<<Archiv čísla 9

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz