Hooligans | RPM č. 11

V rámci sportovního diváctví (a to především diváctví fotbalového) se koncem 60. let 20. století začala ve Velké Británii formovat specifická subkultura lidí, kteří se v kontextu vlastního ztotožnění s cíli určitého sportovního klubu vyžívají v násilných střetech s příznivci soupeře, s pořadatelskou službou a s policií, přičemž neberou ohledy na společenské a právní normy a konvence. Vlna fotbalového násilí a „chuligánství“ v následujících desetiletích zasáhla mnoho evropských zemí – postupně se vyprofilovaly dobře organizované gangy fotbalových násilníků, kteří sportovní stránku fandovství zcela upozaďují a soustředí se pouze na organizování násilných střetů. Násilí spojené s fotbalem (ale i jinými sporty) tak nabylo podoby jistého adrenalinového sportu, kterým je vyplňován volný čas. Mareš ve své práci Pravicový extremismus a radikalismus (1999) popisuje neformální typologii fotbalových fanoušků podle vnějších forem projevu přízně: fans (fandové), ultras (zaměřující se na efektivní činnost na stadionech – transparenty, klubové písně, pyrotechnika), hooligans (též rowdies – zaměření na výtržnosti a násilí) a roligans (vzniklí na protest vůči brutalitě hooligans dávají přednost povzbuzování, doplňovanému o recesistické prvky).
Fotbalové chuligánství a násilí, mající své zřetelné psychické a sociální determinanty (srv. Macák 1989), bývá definováno jako sociální problém, spočívající v opuštění právních a společenských norem i v nepřátelství vůči policii (a jejím prostřednictvím vůči společensko-politickému establishmentu); a jako specifická forma kriminality má i politický rozměr, který je řešen v rámci vnitřní bezpečnostní politiky státu. Část fotbalových ultras a hooligans, zpravidla propojená se subkulturou ultrapravicových skinheads (jejíž původ je s diváckým násilím úzce spjat), se dostává do oblasti pravicového extremismu kvůli rasistickým a antisemitským projevům, popř. užíváním nacistické či jiné ultrapravicové symboliky na transparentech.
Zvýšený zájem médií vyvolal incident v roce 1985 v Bruselu, kde při finále Poháru mistrů evropských zemí po hromadné rvačce, vyprovokované příznivci FC Liverpool, zahynulo třicet devět fanoušků Juventusu Turín. V témže roce došlo v ČR ke zdemolování vlaku fanoušky Sparty, kteří se vraceli z utkání v Banské Bystrici – o tomto incidentu byl natočen o dva roky později film Proč? (r. Karel Smyczek, Československo 1987).
Po roce 1989 pak nastal ještě výraznější rozvoj fotbalového chuligánství – zformovaly se skupiny fotbalových hooligans, z nichž mezi největší patří Sparta Supporters a Ultras Sparta, Apple Commando při Baníku Ostrava a Johny Kentus Gang s Ultras Brno (přičemž nejvíce vzájemné nenávisti panuje mezi příznivci právě těchto klubů). Silnou organizaci mají také Slavia Hooligans, Marienbaad Ultras, Pilsen BOi!s při Viktorii Plzeň a Bohemians Hooligans. Od poloviny roku 1999 funguje informační portál a rozcestník http://www.hooligans.cz.
 

Jana Kačurová

 

Literatura:
Canter, D.,Comber; M., Uzzell, D. 1989. Football in its Place. London: Routledge.
Duke, V.; Crolley, L. 1997. Football: Nationality and the State. Longman.
Dunning, E. 1999. Sport matters. London: Routledge.
Macák, I.; Hošek, V. 1989. Psychologie sportu a TV. Praha: SPN.
Macků, J. 1997. Aféry fotbalových trávníků. Praha: Olympia.
Mareš, M. 1999. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Brno: Barrister&Principal.
Slepička, P. 2001. Sportovní diváctví. Praha: SPN.
 

<<Archiv čísla 11

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz