|
Morley, David (1949) | RPM č. 10
David Morley se narodil v roce 1949 a v
současné době je profesorem komunikačních studií na Goldsmiths’ College na
Londýnské univerzitě. Je sociologem, který se dlouhodobě zabývá televizním
publikem. Mezi jeho výzkumné zájmy patří mediální publikum, vzorce kulturní
spotřeby a kulturní vkus, kulturní imperialismus a národní (nebo kulturní)
identity, antropologické perspektivy v symbolické spotřebě, politika nových
komunikačních technologií, kulturní význam satelitní televize a postmoderní
geografie.
Je členem edičních rad mnoha odborných časopisů – například Cultural
Studies, European Journal of Cultural Studies, Television and
New Media, Communal/Plural (Austrálie) a Sites (Nový
Zéland).
Ve svém výzkumu se specializuje na recepční analýzu publika. Morley se
především zaměřil na domácnost – rodinnou jednotku. Na ni analyzoval
různorodost publika, podmíněnou kulturním prostředím, vzorci spotřebního
chování, generačními rozdíly, genderem, apod.
Svůj nejznámější výzkum realizoval v letech 1975–1979 v dnes uzavřeném
Centru pro současná kulturální studia při Birminghamské univerzitě, tehdy
řízeném Stuartem Hallem. Výzkum se týkal tehdy
oblíbeného zpravodajsko-publicistického magazínu BBC, Nationwide. S
Charlotte Brundsonovou Morley publikoval studii Everyday Television:
Nationwide (1978), která byla analýzou textu zmíněného programu.
Následující monografie The 'Nationwide' Audience (1980) se stala
jednou z nejcitovanějších studií o televizním publiku. Morley se v ní
systematicky zaměřil na míru individuální interpretace programů ve vztahu k
sociokulturnímu pozadí. Zajímal se o stupeň doplňování mezi kódy programu a
interpretací kódů různých sociokulturních skupin, tj. jakým způsobem může
být sdělení dekódováno. Morley charakterizoval tři hypotetické pozice při
dekódování textu (viz samostatné heslo
Kódování/dekódování).
Poslední práce Davida Morleyho se pak více soustřeďují na etnografickou
analýzu životního stylu průměrné rodiny a její užívání médií. Morley zde de
facto opustil původní zájem o problematiku třídní i rodové zakotvenosti jako
klíčových determinant televizního chování. Sociální dynamika vztahu
konzumentů ke konkrétní mediální naraci se mu stále více jeví jako otevřený
prostor, jehož uchopení není možné redukovat na prostou deskripci
sociodemografických charakteristik televizních diváků. Sociologický a
sociálně psychologický přístup Davida Morleyho je tak v jistém smyslu
příběhem o mizení textu, respektive je charakterizován postupným příklonem k
představě o autonomii diváka vůči televizním sdělením. S následujícími
výzkumy recepce mediálních sdělení jej tedy spojuje představa textu, který
nediktuje způsob svého čtení, ale otevírá se aktivnímu a tvůrčímu zpracování
publikem, které vlastní interpretaci opírá o svou individuální a sociální
zkušenost.
Z dnešní perspektivy je zřejmé, že celá Morleyho výzkumná aktivita stojí u
zrodu tzv. „kritické teorie médií“ a významně ovlivnila obrat vědecké
komunity k empirické analýze domácího kontextu recepce televizních sdělení,
respektive otevřela cestu k pojetí aktivního
publika.
Zdeněk Meitner
Literatura:
Chandler, Daniel. 1980. David Morley’s Study of the Nationwide Audience.
http://www.aber.ac.uk/media/Modules/TF33120/morleynw.html. (22. 10.
2004).
Goldsmiths University of London – Experts Guide.
http://www.goldsmiths.ac.uk/news-events/experts/person_details.php. (22.
10. 2004).
Infoamerica – Pensar en Comunicación.
http://www.infoamerica.org/teoria/morley1.htm. (22. 10. 2004).
Volek, J. 2002. Paradigmatické proměny výzkumu mediálního publika.
Studijní text FSS MU Brno.
|