Morley, David (1949) | RPM č. 10

David Morley se narodil v roce 1949 a v současné době je profesorem komunikačních studií na Goldsmiths’ College na Londýnské univerzitě. Je sociologem, který se dlouhodobě zabývá televizním publikem. Mezi jeho výzkumné zájmy patří mediální publikum, vzorce kulturní spotřeby a kulturní vkus, kulturní imperialismus a národní (nebo kulturní) identity, antropologické perspektivy v symbolické spotřebě, politika nových komunikačních technologií, kulturní význam satelitní televize a postmoderní geografie.
Je členem edičních rad mnoha odborných časopisů – například Cultural Studies, European Journal of Cultural Studies, Television and New Media, Communal/Plural (Austrálie) a Sites (Nový Zéland).
Ve svém výzkumu se specializuje na recepční analýzu publika. Morley se především zaměřil na domácnost – rodinnou jednotku. Na ni analyzoval různorodost publika, podmíněnou kulturním prostředím, vzorci spotřebního chování, generačními rozdíly, genderem, apod.
Svůj nejznámější výzkum realizoval v letech 1975–1979 v dnes uzavřeném Centru pro současná kulturální studia při Birminghamské univerzitě, tehdy řízeném Stuartem Hallem. Výzkum se týkal tehdy oblíbeného zpravodajsko-publicistického magazínu BBC, Nationwide. S Charlotte Brundsonovou Morley publikoval studii Everyday Television: Nationwide (1978), která byla analýzou textu zmíněného programu. Následující monografie The 'Nationwide' Audience (1980) se stala jednou z nejcitovanějších studií o televizním publiku. Morley se v ní systematicky zaměřil na míru individuální interpretace programů ve vztahu k sociokulturnímu pozadí. Zajímal se o stupeň doplňování mezi kódy programu a interpretací kódů různých sociokulturních skupin, tj. jakým způsobem může být sdělení dekódováno. Morley charakterizoval tři hypotetické pozice při dekódování textu (viz samostatné heslo Kódování/dekódování).
Poslední práce Davida Morleyho se pak více soustřeďují na etnografickou analýzu životního stylu průměrné rodiny a její užívání médií. Morley zde de facto opustil původní zájem o problematiku třídní i rodové zakotvenosti jako klíčových determinant televizního chování. Sociální dynamika vztahu konzumentů ke konkrétní mediální naraci se mu stále více jeví jako otevřený prostor, jehož uchopení není možné redukovat na prostou deskripci sociodemografických charakteristik televizních diváků. Sociologický a sociálně psychologický přístup Davida Morleyho je tak v jistém smyslu příběhem o mizení textu, respektive je charakterizován postupným příklonem k představě o autonomii diváka vůči televizním sdělením. S následujícími výzkumy recepce mediálních sdělení jej tedy spojuje představa textu, který nediktuje způsob svého čtení, ale otevírá se aktivnímu a tvůrčímu zpracování publikem, které vlastní interpretaci opírá o svou individuální a sociální zkušenost.
Z dnešní perspektivy je zřejmé, že celá Morleyho výzkumná aktivita stojí u zrodu tzv. „kritické teorie médií“ a významně ovlivnila obrat vědecké komunity k empirické analýze domácího kontextu recepce televizních sdělení, respektive otevřela cestu k pojetí aktivního publika.
 

Zdeněk Meitner

 

Literatura:
Chandler, Daniel. 1980. David Morley’s Study of the Nationwide Audience. http://www.aber.ac.uk/media/Modules/TF33120/morleynw.html. (22. 10. 2004).
Goldsmiths University of London – Experts Guide. http://www.goldsmiths.ac.uk/news-events/experts/person_details.php. (22. 10. 2004).
Infoamerica – Pensar en Comunicación. http://www.infoamerica.org/teoria/morley1.htm. (22. 10. 2004).
Volek, J. 2002. Paradigmatické proměny výzkumu mediálního publika. Studijní text FSS MU Brno.
 

<<Archiv čísla 10

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz