Mýdlová opera (Soap opera) | RPM č. 1

Označení žánru, který se poprvé objevil v americkém komerčním rozhlase na počátku třicátých let. Šlo převážně o melodramatické příběhy pro ženy v domácnosti vysílané většinou v dopoledních hodinách. Stopáž těchto prvních m. o. většinou nepřesahovala patnáct minut. S příchodem televize dochází k formální i obsahové transformaci m. o. Ty se velmi rychle stávají jednou z hlavních součástí programového schématu komerčních televizí. Vedle tzv. denní m. o. se jako subžánr objevuje m. o. uváděná v hlavním vysílacím čase (prime time soap opera).
Spojení soap opera (soap – angl. mýdlo) se objevilo poprvé koncem třicátých let, a to jako poněkud ironický odkaz na hlavní sponzory rozhlasových m. o. — výrobce čisticích prostředků pro domácnost. Pojem opera odkazuje na roli hudební složky (zvláště v prvních rozhlasových dramatizacích) a též na klíčový význam emocionality, která je zde nadužívána podobně jako v operetě či opeře.
Pro klasickou denní m. o. jsou typické čtyři následující charakteristiky. 1) Narativní struktura není uzavřená, ale je pro ni typická práce s cyklickým pojetím času, respektive s principem nekonečné repetitivnosti. 2) M. o. klade důraz na současná témata, respektive na rodinnou problematiku. Rodina tvoří mytické centrum, reprezentující imaginární ideál. 3) V jednotlivých příbězích převažuje schematický didaktismus. 4) Cílovou skupinu diváků m. o. tvoří ženy-matky, jejichž identifikaci s vyprávěním posilují tvůrci prostřednictvím tzv. emocionálního realismu. Reálné zde neznamená objektivní popis světa, ale jeho subjektivní hodnocení, tedy spíše pocitovou strukturu. V této souvislosti hovoří Ang o distinktivním znaku mýdlové opery —“tragické pocitové struktuře”, která je podle ní klíčovým “spouštěčem” ženské identifikace s tímto žánrem (Ang, 1985). Poslední charakteristika ovšem neplatí zcela pro m. o. vysílané v prime time. Vzhledem k tomu, že se v tomto subžánru podíl mužů-diváků významně zvyšuje, došlo k jeho tematické modifikaci akcentující více svět podnikání a politiky (např. Dallas, Dynasty).
M. o. dnes reprezentuje globální žánr, pro který je typická vysoká formální i obsahová unifikace. Současně je však třeba upozornit i na stále úspěšnější produkci m. o. odrážejících kulturní specifika některých regionů či jazykových skupin (např. brazilská TV Globo).

Jaromír Volek
 

Literatura
Ang, I. (1985): Watching Dallas: Soap Opera and the Melodramatic Imagination. London, Methuen.
Gerahty, Ch. (1990): Women and Soap Opera. Cambridge, Polity Press.
Gripsrud, J. (1995): The Dynasty Years.
ĠLondon, Routledge.
Hobson, D. (1982): Crossroads: The Drama of Soap Opera. London, Methuen.
Katz, E. — Liebesová, T. (1993): The Export of Meaning: Cross Cultural Readings od “Dallas”. Oxford, Oxford University Press.

 

<<Archiv čísla 1

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz