Nová média a veřejnost | RPM č. 7

Kořeny současné diskuse o vztahu nových médiích a veřejnosti je třeba hledat v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, v debatě o teledemokracii (teledemocracy) a v prostředí rané kyberkultury. Téma teledemokracie, podporované například Alvinem Tofflerem (viz Dahlberg 2001), je spojené s projekty, jako byly například Qube či Televote, pokoušejícími se od sedmdesátých let využít možností kabelové televize ve službách přímé demokracie. Od poloviny osmdesátých let začala být v teledemokratických projektech kabelová televize nahrazována novými médii – počítačovými sítěmi.
V kontextu rané kyberkultury, tedy subkulturní formace spojené s rozvíjejícími se novými médii, je téma veřejnosti reflektováno – v rámci kyberpunkové fikce poloviny osmdesátých let – nejprve literární formou. Kyberpunková vize vykresluje technologizovanou společnost blízké budoucnosti jako společnost charakteristickou “ústupem veřejného prostoru a sílící privatizací mnoha aspektů sociálního života” (Featherstone a Burrows 1996: 12). Kyberpunková deziluze v kyberkulturních kruzích ovšem vyvolává reakci technooptimistů, reakci nesoucí s sebou vlnu utopizující rétoriky. Novým médiím je přisouzena schopnost obrodit ve virtuální podobě komunitu – kyberprostor coby otevřená komunikační platforma začíná být chápán jako nová forma veřejného prostoru, slibující oživení veřejné sféry. “Utopická rétorika, obklopující nové mediální technologie, slibuje výraznější demokratizaci postindustriální společnosti. … Nové technologie poskytují informace a nástroje, umožňující posílení role veřejnosti na sociální a politické aréně,” shrnuje základní východisko technooptimistů Zizi Papacharissiová (2002: 9-10). Vrcholnými představiteli tohoto proudu jsou například Howard Rheingold (1993), hovořící v tomto duchu o virtuálních komunitách, zabydlujících elektronický veřejný prostor a představujících fragmenty nové formy veřejnosti, a William Mitchell (1995), digitálně resuscitující odkaz řecké polis ve svém konceptu elektronické agory.
Od poloviny devadesátých let se prosazující kritičtější vlna reflexe, spojující v sobě plody diskuse o teledemokracii s kyberkulturním dědictvím a prvními reálnými zkušenostmi, v podstatě odmítá jednostrannost předcházejících těšitelů i skeptiků a debatu argumentačně problematizuje. Kupříkladu Zizi Papacharissiová (2002) a Mark Poster (1996) se shodují v tom, že kyberprostor je specifickou formou veřejného prostoru, představující výzvu habermasovsky pojímané veřejnosti a prubířský kámen teorií Habermasových kritiků. Shodují se ovšem i v tom, že způsob, jakým nová média do širší diskuse o veřejnosti zasáhnou, je dnes doposud jen těžko predikovatelný. Ve vztahu k těmto očekáváním lze dnes rozlišit přinejmenším tři proudy – první z nich se kloní k názoru, že kyberprostor přijme stávající politickou kulturu, bude důsledně komercionalizován a nestane se tak (v souladu s Habermasovou logikou) v žádném slova smyslu dějištěm nové proměny veřejnosti (jak tvrdí například Robert McChesney); druhý vidí v kyberprostoru nástroj výraznější partikularizace veřejnosti a posílení společenských a politických minorit (tento postoj je charakteristický například pro feministickou teorii); třetí se přiklání k názoru, že komunikace zprostředkovaná novými médii povede důslednější individualizaci a privatizaci společenského jednání (či – jak to nazývá Jaromír Volek, 2003 – k elektronickému izolacionismu) a veřejnost spíše oslabí než posílí.


Jakub Macek
 

Literatura
Dahlberg, Lincoln. 2001. “Democracy via cyberspace: Mapping the rhetorics and practices of three prominent camps.” New Media & Society vol 3(2). London, Thousand Oaks, New Delhi: SAGE Publications.
Featherstone, Mike; Burrows, Roger. 1996. “Cultures of Technological Embodiment: An Introduction.” Cyberspace/Cyberbodies/Cyberpunk ed. by Featherstone, Mike – Burrows, Roger. London – Thousand Oaks – New Delhi: SAGE Publications.
Mitchell, William. 1995. City of Bits: Time and the Infobahn. Cambridge, MA: MIT Press. WWW: http://mitpress2.mit.edu/e-books/City_of_Bits
 

<<Archiv čísla 7

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz