Patriarchát a matriarchát | RPM č. 9

Slovo patriarchát vzniklo z řeckých výrazů patria (ve významu rodina) a archy (ve významu vláda). V obecném slova smyslu označuje formu společenské struktury, pro niž je charakteristická vedoucí úloha muže (otce) a dědická posloupnost v mužské linii. Může též označovat vládnoucí skupinu starších mužů, kteří mají v daném společenství rozhodující slovo. Antropologie definuje patriarchát poměrně úzce, a to jako společnost, v níž muži představují dominantní prvek ve veřejném politickém životě. Teoretikové genderu často užívají termínu patriarchát k označení stavu, kdy si muži osobují právo zaujímat dominantní pozici ve všech oblastech života. Pro tuto situaci však existuje vhodnější anglický termín “andrarchy”. V obecnějším, zjednodušeném významu patriarchát označuje nerovné postavení mužů a žen ve společnosti, kdy muži ovládají a vykořisťují ženy buď ekonomicky, nebo společensky. Feministické chápání významu slova patriarchát se vztahuje k fungování velkých společenských systémů. Východiskem je, že většina moderních společností je založena na nerovnosti mezi muži a ženami. Jedním ze základních cílů feministického hnutí je tuto situaci změnit a dosáhnout genderové rovnosti.
Matriarchát naproti tomu označuje takovou tradici nebo způsob uspořádání společnosti, kdy rozhodovací moc leží v rukou skupiny starších žen a rodové jméno a dědická práva přecházejí automaticky z matky na dceru. Členové širší rodiny se rovněž identifikují v závislosti na příbuzenském vztahu v ženské rodové linii. V současné době tradičně matriarchální společnosti neexistují. Doposud se podařilo objevit dva kmeny, které vykazovaly prvky matriarchátu. V obou případech se však jednalo o velmi primitivní společenství.
Antropolog Donald Brown tento poznatek generalizuje a do seznamu „lidských univerzalit“1, který vypracoval, zahrnuje i dominantní pozici mužů v politickém a veřejném životě společenství.2 Feministka Joan Bamberger rovněž připouští, že historické prameny neobsahují žádné spolehlivé důkazy o nějaké rozvinuté společnosti, v níž by dominovaly ženy.3 Tento názor nesdílí například Riane Eisler. Na základě archeologických nálezů a pomocí alternativní interpretace historických událostí se snaží dokázat, že v prehistorických dobách měly ženy ve společnosti mnohem silnější postavení než dnes. Jako příklad uvádí mínójskou Krétu. Riane Eisler však nepoužívá termín matriarchát, a to kvůli jeho negativním konotacím. Stejně jako patriarchát totiž naznačuje nadřazené postavení jedné skupiny lidí nad druhou. Proto dává přednost termínu partnerská společnost4. Takzvanou “neexistenci” společností, v níž by ženy měly rovné, případně výsadní postavení, vysvětluje Riane Eisler tak, že muži-vědci vykládají historii způsobem, který pouze potvrzuje dnes převládající ideologii přirozenosti mužské dominance.
Mezi prvními se za myšlenku někdejší existence matriarchálních společností postavili antropologové J. J. Bachofen5 a Lewis Morgan6. Předpoklad, že v historii existovala společenství založená na praktickém uplatňování matriarchátu, vychází ze tří pramenů: z existence společností, v nichž převážně ženy zajišťují základní životní potřeby jejich členů; z existence takzvaně matrilineárních společností, v nichž se rodová posloupnost sleduje v ženské linii; z mytologie naznačující nadvládu žen ve starověku. Přes veškeré snahy o nalezení důkazů, které by podpořily nebo vyvrátily tyto domněnky, však doposud nebyla otázka existence či neexistence matriarchálních společenství uspokojivě zodpovězena.
 

Eva Vránková
 

Poznámky:
1)
„lidské univerzality“ jsou znaky, které lze identifikovat u všech existujících lidských společenství
2) Brown, Robert. (1991). Human Universals. Philadelphia: Temple University Press. p. 137
3) Bamberger, Joan. (1974). '"The Myth of Matriachy: Why Men Rule in Primitive Society," in Women, Culture, and Society, edited by Michelle Zimbalist Rosaldo and Louise Lamphere. Stanford, California: Stanford University Press. pp. 263-280
4) Partnerskou společností rozumí Riane Eisler takovou formu lidského soužití, v níž se mužské a ženské vlastnosti vhodně doplňují v zájmu celku a v níž se příslušníci jednoho pohlaví v žádné oblasti života nesnaží dominovat nad ostatními.
5) Bachorem, Johann Jakob (1815 – 1887), švýcarský historik, antropolog a právník. Zabýval se studiem mýtů a náboženských rituálů. Je považován za zakladatele moderní etnologie a sociální antropologie
6) Morgan, Lewis Henry (1818 – 1881), americký kulturní antropolog a etnograf, zakladatel amerického evolucionismu. Zabýval se rekonstrukcí vývojových stupňů rodiny a manželství, proslavil se evolucionistickým modelem periodizace dějin na divošství, barbarství a civilizaci.
 

Literatura:
http://en.wikipedia.org/wiki/Matriarchy
http://mimi.essortment.com/whatispatriarc_rhsf.htm
http://www.bartleby.com/65/ma/matriarc.html
Eislerová, R. (1995): Číše a meč, agrese a láska nebo Žena a muž v průběhu staletí. Nakladatelství LN.
Kolektiv autorů: Slovník cizích slov (1993). Encyklopedický dům, spol. s r.o., Praha.
Kolektiv autorů: Filosofický slovník (1995). FIN, Olomouc.
 

<<Archiv čísla 9

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz