Percepční schéma | RPM č. 10

Percepce je aktivní a dynamický proces umožňující přijímání senzorických dat a jejich organizování do určitých psychicky významných struktur. Vnímání se uskutečňuje prostřednictvím schémat, která vyvíjíme v procesu učení. Schéma je kognitivní struktura skládající se z organizovaných vědomostí o situacích, osobách a věcech. Schéma bylo abstrahováno z předchozí zkušenosti. Některá schémata zahrnují celé situace, jiná pouze jedno písmeno nebo číslo.
Koncept schématu používá U. Niesser (1976, 1981) jako funkční složku percepčního procesu. Percepční schéma je podle něj možné chápat jako plán sběru informací o objektech a událostech. Zahrnuje jednak kategorizaci nových informací a jednak jejich porovnávání s již existujícími schématy a následnou identifikaci. Schéma tedy přijímá tok informací, usměrňuje zkoumání a zaměřuje pátrací aktivitu k získávání dalších informací.
Teorie percepčního schématu Doris Graberové (1958) se vztahuje k přijímání mediálního sdělení. Jedinec podle ní vnímá každé sdělení podle vlastních schémat, na jejichž základě je kategorizuje a interpretuje. Tento proces probíhá prostřednictvím matchingu – lidé přiřazují informace ke schématům na základě věcné podobnosti (interference), nebo integrují více schémat k výkladu jedné věci. Doris Graberová při zkoumání způsobu zpracování zpravodajství identifikovala šest typů percepčních schémat.

  • Sekvence jednoduchých situací se vztahují k dobře známým situacím nebo událostem s velmi krátkým trváním, tato schémata mají blízko ke „scénářům“.

  • Sekvence příčiny a důsledku prezentovanou událost spojují s pravděpodobnými příčinami a okolnostmi. Předpověditelné události jsou buď zařazeny do již existujícího schématu, nebo vytěsněny jako „nic nového“ – nedostatečné vysvětlení prostřednictvím příčin vede k zapomenutí.

  • Úsudky o osobách by se daly označit jako stereotypy o chování určitých skupin lidí. Tyto úsudky se vztahují ke skutečným nebo ideálním lidským charakteristikám, chování, cílům a rolím.

  • Úsudky o institucích jsou založeny na vnímaných normách ohledně chování institucí.

  • Kulturní normy a národní zájem reprezentují obecné normy politické kultury jako svoboda projevu, výhody demokratické vlády nebo pomoc chudým.

  • Lidský zájem a empatie zahrnují více schémat, například osobní zkušenost, hlavní emocionální zážitky druhých, a slouží k posuzování sdělení z hlediska jeho osobního významu.

Graber uvádí, že frekvence užití schematických dimenzí závisí na osobnostních charakteristikách, rozdílech ve vzdělání, politickém přehledu a zájmech. Používání percepčních schémat do velké míry odpovídalo sdílenému stereotypizovanému myšlení.

 

Veronika Skálová

 

Literatura:
Nakonečný, Milan. 1998. Základy psychologie. Praha: Academia.
Nakonečný, Milan. 1997. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia.
Chandler, D. 1997. Notes on: Doris Graber (1988): Processing the News: How People Tame the Information Tide (2nd edn.) New York: Longman. http://www.aber.ac.uk/media/Modules/TF33120/graber.html (24.10.2004).
 

<<Archiv čísla 10

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz