Regulace vztahu médií a sportu | RPM č. 11

Sportovní události se v České republice těší několika výhodám, které je zvýhodňují oproti jiným formám trávení volného času či podnikání. Toto postavení sportu je přítomno rovněž v oblasti hromadných sdělovacích prostředků a souvisí mimo jiné s právními normami, regulujícími vztah sportu a masových médií.
Sport je vymezen zákonem jako veřejně prospěšná činnost. Zákonem č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu se sport vyděluje oproti jiným činnostem, které můžeme stejně tak nazvat veřejně prospěšné a které zákonodárce takto nazvat nepotřeboval. Kultura, podpora potřebných a další jsou činnosti zvýhodněné v mnoha oblastech, ve kterých má pravomoci stát, ale pouze o sportu nám to výslovně sděluje zákon. V § 2 výše uvedeného zákona nalezneme také odpověď na otázku Co je to sport?: „Pojem sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní.“ Státní orgány tak mají za úkol tyto činnosti podporovat.
Tak je tomu i v oblasti televizního vysílání. § 33 Zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen „Zákon o PRTV“), v platném znění definuje povinnosti provozovatele vysílání při vysílání události značného společenského významu. Provozovatel televizního vysílání nesmí využít výhradního práva k takové události tím způsobem, že by „podstatnou část veřejnosti v České republice zbavoval možnosti sledovat tuto událost v přímém přenosu nebo ze záznamu v celoplošném televizním vysílání v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.“ Přednost při takovém vysílání má pochopitelně přímý přenos – záznam lze použít pouze tehdy, existuje-li časový souběh dvou významných událostí. Z toho plyne, že určité události musí být lehce přístupné široké veřejnosti, a to v přímém přenosu. Nemohou je tak vysílat placené či kódované kanály, ale v podstatě buď televize veřejné služby nebo oba vysílatelé s licencí.
Zajímavé je zjištění, co se pod onou „událostí značného společenského významu“ skrývá. Existuje seznam těchto událostí, jejž sestavuje ministerstvo kultury a zveřejňuje formou vyhlášky (také existují tyto události v rámci Evropského společenství, ale ty musí být zveřejněny členskou zemí ve věstníku ES). V současné době je účinná vyhláška ministerstva kultury č. 233/2001 Sb., kterou se vydává Seznam událostí značného společenského významu. Těmito událostmi jsou: 1. letní olympijské hry, 2. zimní olympijské hry, 3. mistrovství světa ve fotbalu v rozsahu a) všech utkání reprezentačního družstva České republiky, b) semifinálových utkání a finálového utkání, 4. mistrovství Evropy ve fotbalu v rozsahu a) všech utkání reprezentačního družstva České republiky, b) semifinálových utkání a finálového utkání, 5. mistrovství světa v ledním hokeji v rozsahu a) všech utkání reprezentačního družstva České republiky, b) semifinálových utkání a finálového utkání, 6. mistrovství světa v lehké atletice.
Žádná jiná událost nenabývá značného společenského významu – ani kulturní, ani politická, např. volba prezidenta republiky. Pouze sport, čímž dosahuje výsadního postavení také vzhledem k ostatním událostem dotýkajícím se společnosti např. politickým.
Zvláštní postavení má sport i v oblasti zařazování reklamy do vysílání. Podle § 49 Zákona o PRTV je provozovatel televizního vysílání oprávněn zařazovat reklamu či teleshoppingové šoty do pořadů složených ze samostatných částí nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo pořadů obsahujících přestávky, avšak pouze mezi tyto samostatné části nebo do přestávek. Sportovní přenos tak podle zákona smí být přerušen pouze v okamžiku přestávky (i když se jedná o reklamní pauzu, se kterou se v některých sportovních disciplínách počítá přímo v pravidlech). Je-li však sport bez těchto přestávek, pak reklamou být rušen nesmí. Zde se ovšem nejedná jen o sport, ale také o jiné, podobně strukturované pořady. Které to jsou, nechává normotvůrce na uživateli samotném. Ostatní pořady pochopitelně přerušit lze – za splnění dalších zákonných podmínek – i jindy.
Výsadní postavení sportu je narušeno pouze zákony o médiích veřejné služby, kde jsou sportovní pořady zařazeny po bok jiným – viz § 2 odst. 2 písm. e) Zákona č. 483/1991, o České televizi nebo Zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu. Hlavními úkoly ve vysílání veřejné služby tak mimo jiné je „výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.“
 

Martin Škop

 

Literatura:
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Vyhláška ministerstva kultury č. 233/2001 Sb., kterou se vydává Seznam událostí značného společenského významu.
Zákon č. 483/1991, o České televizi.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu.
 

<<Archiv čísla 11

Kompletní heslář >>

 

NAVRCHOLU.cz