Média ve věku globalizace: Náhled do diskurzu

Václav Štětka

přeložila Klára Kuběnová

(Revue pro média č. 4 – ESEJ)

ANOTACE
V úvodu článku autor konstatuje, že vztah mezi médii a globalizací nelze zredukovat na jednu efektní poučku. Místo toho chápe tento vztah jako klubko různých teorií, hypotéz a faktů, které dohromady vytvářejí poměrně rozporuplné a nejednoznačné obrazy. Cílem jeho textu – který má být náhledem do diskurzu - je alespoň trochu toto klubko rozmotat a nastínit jednotlivé trendy a teoretické koncepty.
Nejprve se Štětka snaží definovat a přiblížit pojem globalizace. Představuje tři tábory vztahující se k tomuto pojmu. První dva tábory chápou globalizaci jako daný fakt a reálně probíhající proces, první z nich je tábor globalistů, kteří globalizaci obhajují a vidí ji jako příslib lepších zítřků. Druhý anti-globalizační (v současné době se stále více používá označení alter-globalizační) tábor naopak interpretuje globalizaci jako hrozbu a příčinu mnohého zla. Třetí tábor hovoří o globalizaci jako o mýtu, který nelze v realitě empiricky prokázat a používají spíše pojem internacionalizace.
Poté však Štětka přechází od ekonomického a politického pojetí globalizace ke sféře kultury, výměně symbolů a informací. Zde se již dostává k masovým médiím a tématu globální komunikace, resp. mediální globalizace. Kvůli větší přesnosti rozděluje pojem mediální globalizace na tři vzájemně související dimenze. První je dimenze technologická, která se dá stručně popsat jako celosvětové šíření telekomunikačních prostředků. Štětka ovšem upozorňuje, že moderní komunikační technologie jsou používány většinou v rozvinutém světě a jejich selektivní šíření s sebou přináší i zvětšující se informační propast mezi bohatými a chudými.
Druhou dimenzí mediální globalizace je strukturálně-organizační, tedy koncentrace a synergie obrovských mediálních konglomerátů. Jako příklad Štětka v textu popisuje News Corporation mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Poslední dimenze mediální globalizace je kulturně-symbolická, která je chápána jako globální výměna mediálních forem, žánrů i obsahů. V této souvislosti se autor dotýká pojmu mediální imperialismus a na příkladech konfrontuje argumenty zastánců a kritiků tohoto konceptu. V souvislosti s tématem mediálních žánrů a obsahů Štětka společně s Ulrichem Beckem říká, že jen málokterá teorie byla v poslední době tak přesvědčivě vyvrácena jako ta, která popisuje kulturní globalizaci jako homogenizaci. Oproti tomu představuje pojem hybridizace jako proces střetávání různých kulturních vlivů, což je podle Štětky fenomén mnohem více odpovídající realitě.
 
 

CELÝ TEXT [PDF]
Text eseje je zde uložen ve formátu PDF. K jeho prohlédnutí potřebujete mít nainstalovaný Acrobat Reader, který si zdarma můžete stáhnout zde.

VÁCLAV ŠTĚTKA
Profil autora naleznete zde.

[Ivo Krsek]

<<Zpět

 

NAVRCHOLU.cz