Česká mládež stojí na křižovatce

Hana Kolašínová

(Revue pro média č. 9 – RECENZE)

Petr Sak – Karolína Saková: Mládež na křižovatce. Svoboda Servis, Praha 2004, 240 s.
 

Kniha Mládež na křižovatce z pera Petra Saka a Karolíny Sakové navazuje na publikaci Proměny české mládeže, kterou první z výše jmenovaných vydal v roce 2000.
Ústředním motivem knihy je snaha charakterizovat mladou generaci, jež se nachází pod vlivem dvou procesů zásadních nejen pro ni, ale i pro českou společnost jako celek. Jedná se o komputerizaci, rozšiřování nových technologií a o vytváření informační společnosti. Druhým z procesů je potom začleňování naší republiky do širšího evropského celku spolu s utvářením evropské identity. Poznatky uvedené v této knize pocházejí z mnoha empirických výzkumů, jejich analýz a z dat získaných v rámci grantů řešených autory.
Podle autorů přetrvává vyhraňování mládeže ve směru k liberalismu, hédonismu, individualismu, egoismu a materiálních hodnot. Pokračuje také proces sekularizace a despiritualizace.
Výzkumy hodnotové orientace vykazují výsledky rozdílné podle pohlaví. Zatímco muži preferují hodnoty, jako je majetek, úspěch v zaměstnání či společenská prestiž, ženy dávají přednost spíše hodnotám reprodukčním a altruistickým. Na to, jaké hodnoty jsou pro mladé důležité, působí také zesílení vlivu evropského sociokulturního prostředí – čím více je mu člověk otevřený, tím spíše se kloní směrem k postmateriálním hodnotám. Výsledky poukazují ještě na jeden zajímavý fakt. Lidé, kteří tráví hodně času u počítače, podle nich nejen preferují kariéru před mezilidskými vztahy, ale překvapivě mají také nejvstřícnější přístup k drogám.
Vztah mladé generace k náboženství se trvale zhoršuje. Zároveň se proti masivně sekularizované společnosti vynořují minoritní duchovně orientované skupiny, hlásící se částečně ke křesťanství či římskokatolické církvi nebo k – pro dnešní dobu typické – tzv. nové spiritualitě, inspirované buddhismem a dalšími východními směry. Celkové zhoršení se projevilo také v oblasti postojů mladých k jednotlivým ideovým směrům. Z výzkumu vyšlo najevo, že naše mládež se v naprosté většině případů bez ideového zakotvení obejde úplně. Tato generace je spíše apolitická. Zájem o společenskou participaci je vytlačen zájmy v oblasti participace ekonomické.
Co se týče vztahu mladých k České republice a Evropské unii, ukázalo se, že nejvíce nakloněna našemu vstupu do EU je kategorie dvacetičtyřletých až třicetiletých. Za nejvýznamnější událost v historii českých zemí je považován listopadový převrat, k nejuznávanějším osobám patří Karel IV. a Tomáš Garrigue Masaryk, tedy osobnosti, které jsou nositeli spojení světovosti a češství. Opakovaný výzkum názorů na vývoj naší země po rozdělení Československa ukázal, že současnost je podle respondentů lepší než očekávání v roce 1992. Výjimkou je oblast kultury, v níž je ochuzení o slovenskou kulturu pociťováno jako negativní. Slováci jsou mimochodem národností, k níž mají mladí Češi nejlepší vztah. Zhoršily se naopak postoje k Američanům a Němcům. Překvapivé je zlepšení vztahů k Romům, a to obzvláště u mládeže ve věku 15–18 let. O tom, že národní kultura a český národ vůbec představují pro mnohé vysoké hodnoty, svědčí fakt, že česká společnost jako celek (mladou generaci nevyjímaje) nepřijímá tvrzení, že české vlastenectví je už překonané a že náš národ v kontextu evropské integrace ztrácí význam.
S konec devadesátých let se začal vyhraňovat volný čas mládeže. Toto vyhraňování odráží obrat ve vývoji společnosti, který vyvolal řadu diferenciačních procesů, jež dělí společnost nejen majetkově, ale i sociálně. Důsledkem těchto procesů je rozdělení mladé generace, které se výrazně projevuje právě v oblasti volnočasových aktivit. Na jedné straně roste množství času stráveného u pozitivně hodnocených aktivit, jako je studium, návštěvy divadel a galerií či vlastní umělecká činnost. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v případě času stráveného u osobního počítače. Na stranu druhou vzrostla také doba strávená nicneděláním, návštěvami restaurací nebo hraním automatů. Výrazně se zvýšila i tolerance k drogám a konzumaci alkoholu. Ve věkové skupině 15–18 let dnes kouří čtvrtina populace, v rozmezí 24–30 let je to potom už každý třetí.
Studie Petra Saka a Karolíny Sakové zaznamenává, že stále méně mladých tráví svůj volný čas sledováním televize. Největší část diváků přitom tvoří lidé bez maturity, nejméně jich naopak najdeme v řadách vysokoškoláků. Nejvíce žádané jsou české filmy; zahraniční seriály by omezila většina dotázaných. V posledních letech poklesl na minimum i poslech rozhlasu jako hlavní činnosti. Klesá i počet pravidelných čtenářů knih. Téměř polovina populace nepřečte ani jednu knihu za měsíc. Největší zájem jeví aktivní čtenáři knih o současnou literaturu. Největší oblibě se těší literatura angloamerická, čeští spisovatelé se mohou pyšnit druhým místem.
Nejpodstatnějším atributem současné mladé generace je spojení s novými informačními a komunikačními technologiemi. V roce 2002 se ve věkové skupině patnácti až osmnáctiletých k internetu dostalo osmdesát procent lidí, elektronická pošta se masově začlenila do životního stylu mladých. Přístup na internet však závisí na sociokulturní pozici. Výrazně se proto odlišují dělníci, z nichž přístup na internet nemělo šedesát devět procent. Radikální je také proměna životního pole mládeže, a to díky médiím (včetně nových informačních a komunikačních technologií). Průnik médií do životního pole mládeže je podle autorů tak výrazný, že lze hovořit o nové generaci mládeže jako o “mládeži mediální”. Mládež totiž médiím věnuje třicet sedm hodin týdně, což je třicet čtyři procent z objemu času za týden, ve kterém nespí.
Jak autoři píší v úvodu knihy: “Právě tato generace mládeže více než jiné předcházející generace prochází křižovatkami. Volí mezi drogami a normálním životem, […,] rozhoduje mezi hédonismem a rodičovstvím, mezi autentickým a konzumním životem masové společnosti. Především však za všechny předchozí generace před ní stojí možnost nově se utvářející evropanství obohatit o hodnoty jedinečně české a rozvíjet je v širších možnostech evropské kultury a společnosti. To je ta hlavní křižovatka, před kterou současná generace mládeže stojí.” (s.7–8) Jakou cestu zvolí, předvídat nemůžeme, celkem komplexní obrázek průměrného mladého člověka si po přečtení této knihy však může vytvořit každý. Kniha Mládež na křižovatce je informačně hodně nabitým textem – v záplavě dat a komparací je občas docela obtížné se zorientovat a vůbec udržet u čtení pozornost. Nicméně jako záchranné sítě pro tyto okamžiky výborně slouží četné tabulky a grafy. A protože přestože mládež, jakožto nositelka změny a pokroku, nebude zřejmě nikdy polem zcela zmapovaným, myslím si, že tato kniha je pro sociologický diskurs velkým přínosem.
 

<<Archiv čísla 9

Archiv recenzí >>

 

NAVRCHOLU.cz