|
Percepční schéma | RPM č. 10
Percepce je aktivní a dynamický proces
umožňující přijímání senzorických dat a jejich organizování do určitých
psychicky významných struktur. Vnímání se uskutečňuje prostřednictvím
schémat, která vyvíjíme v procesu učení. Schéma je kognitivní struktura
skládající se z organizovaných vědomostí o situacích, osobách a věcech.
Schéma bylo abstrahováno z předchozí zkušenosti. Některá schémata zahrnují
celé situace, jiná pouze jedno písmeno nebo číslo.
Koncept schématu používá U. Niesser (1976, 1981) jako funkční složku
percepčního procesu. Percepční schéma je podle něj možné chápat jako plán
sběru informací o objektech a událostech. Zahrnuje jednak kategorizaci
nových informací a jednak jejich porovnávání s již existujícími schématy a
následnou identifikaci. Schéma tedy přijímá tok informací, usměrňuje
zkoumání a zaměřuje pátrací aktivitu k získávání dalších informací.
Teorie percepčního schématu Doris Graberové (1958) se vztahuje k přijímání
mediálního sdělení. Jedinec podle ní vnímá každé sdělení podle vlastních
schémat, na jejichž základě je kategorizuje a interpretuje. Tento proces
probíhá prostřednictvím matchingu – lidé přiřazují informace ke
schématům na základě věcné podobnosti (interference), nebo integrují více
schémat k výkladu jedné věci. Doris Graberová při zkoumání způsobu
zpracování zpravodajství identifikovala šest typů percepčních schémat.
-
Sekvence jednoduchých situací se
vztahují k dobře známým situacím nebo událostem s velmi krátkým trváním,
tato schémata mají blízko ke „scénářům“.
-
Sekvence příčiny a důsledku
prezentovanou událost spojují s pravděpodobnými příčinami a okolnostmi.
Předpověditelné události jsou buď zařazeny do již existujícího schématu,
nebo vytěsněny jako „nic nového“ – nedostatečné vysvětlení prostřednictvím
příčin vede k zapomenutí.
-
Úsudky o osobách by se daly označit
jako stereotypy o chování určitých skupin lidí. Tyto úsudky se vztahují ke
skutečným nebo ideálním lidským charakteristikám, chování, cílům a rolím.
-
Úsudky o institucích jsou založeny na
vnímaných normách ohledně chování institucí.
-
Kulturní normy a národní zájem
reprezentují obecné normy politické kultury jako svoboda projevu, výhody
demokratické vlády nebo pomoc chudým.
-
Lidský zájem a empatie zahrnují více
schémat, například osobní zkušenost, hlavní emocionální zážitky druhých, a
slouží k posuzování sdělení z hlediska jeho osobního významu.
Graber uvádí, že frekvence užití
schematických dimenzí závisí na osobnostních charakteristikách, rozdílech ve
vzdělání, politickém přehledu a zájmech. Používání percepčních schémat do
velké míry odpovídalo sdílenému stereotypizovanému myšlení.
Veronika Skálová
Literatura:
Nakonečný, Milan. 1998. Základy psychologie. Praha: Academia.
Nakonečný, Milan. 1997. Encyklopedie obecné psychologie. Praha:
Academia.
Chandler, D. 1997. Notes on: Doris Graber (1988): Processing the News:
How People Tame the Information Tide (2nd edn.) New York: Longman.
http://www.aber.ac.uk/media/Modules/TF33120/graber.html (24.10.2004).
|